Go bodnečáhci bahčása eanagierragii, de dakko šaddá gáldu. Gálduin golggiidit ádjagat, ja ádjagiin fas čohkiidit jogat ja jávrrit. Eatnama vuolde eanagierragii loktaneaddji čázi temperatuvra lea dássit birra jagi: geassit čáhci lea viehka galmmas ja heive bures juhkančáhcin ja dálvit čáhci doallá gáldu suttisin.
Juhkančázi ii leat báljo dárbbašan fievrradallat fárus meahcis jođedettiin, dasgo dat gávdno Sámis measta juohke sajis. Buoremus juhkančáhcin lea adnojuvvon golgi ájačáhci ja eatnama vuolde bahčáseaddji gáldočáhci. Gáldočáhci lea viehka galmmas ja das lea njálgga smáhkka báhkkange. Gáldus jugadettiin galgá vuos bosádit čáhcái, vai čáhcegiera buhtásmuvvá. Sámit leat atnán čuotnjága, njoammila dahje sávzza juolggis ávnnastuvvon juhkanbohcciid jugadettiin dakkár sajiin, gokko čázi ii sáhttán njuolgga gieđain goistet njálbmái dahje jos šattai ballat ahte divrrit gárte juhkančázi fárus čoavjái. Buhtes čáhci lea leamaš miehtá máilmmi deháleamos “dearvvasvuođa gáldu”.
Sámit leat atnán gálduid maiddái biepmu vurkkodeapmái. Geassit golgi galbma čáhci doallá guliid ja luopmániid galmmasin ja dálvit fas suttes čáhci hehtte biepmuid jiekŋumis. Mielkkige sáhtte vurkkodit gálduin mielkkihis áiggiid várás. Jisson ja missen mielkki lávejedje sehkket káffii.
Gálduid atnet máŋggain kultuvrrain bassi báikin. Esttelaš álbmotárbbi mielde gáldut leat leamaš bassi báikkit ja maiddái gáldu mearkkašeaddji sátni, ailikas, oaivvilda basi. Namahus boahtá germánalas basi oaivvildeaddji sánis ‘heilig’. Ohcejogas leat golbma, sámiide bassi Áigegas-duoddara, main dáidá leat seamma duogáš. Sámiid dovdoseamos bassi gáldut leat Suttesája Ohcejogas ja Rássegáldu Norgga bealde. Goabbat sajis šaddet valjis boskkat (fádnu, olbmoborrarássi; Angelica Archangelica ssp.), man leat atnán bassi dálkkasšaddun. Suttesádjaga bokte golgá jagis sullii 32 000 km3 čáhci (400 lihttera sekunddas), ja dat lea Suoma stuorámus gáldu.
Sámi álbmotárbbi mielde gáldus lea ássan Čáhkalakkis. Girječálli Kerttu Vuolab muitala Čáhkalaggá birra ná:
Gáldu háldi, Čáhkalakkis, lea sámiid dávvira háldi, mas leat silba- ja golleruđat oaivvis ja čoavjjis. Dávvira háldi lea stoahkkás sivdnádus, ja danin dan sáhtiige bivdit vaikkoba nuvttohiin. Olmmoš čoavdá vuoddaga gápmagis ja čiehkáda vuoddaga bárggežiin suovkka sisa vuordit. Čáhkalakkis fuobmá nuvttoha ja čákŋá dan sisa, čohkohallá nuvttohis ja stoahká vuoddagiin, giessagoahtá vuoddaga iežas birra ja hoahká: -“Mun giesan, giesan ja álo fal giesan”. Loahpas dat giessá vuoddaga ollásit iežas birra, nu ahte ii oidno šat eará go oaivi. Dál dan lea álki fáhtet. Ii dárbbaš eará go mannat ja váldit sallii ja leahkastit dan dávvirluŋkkaid oaivvis ja čoavjjis. Muhto galgá muitit ahte jos rivve buot, de oažžu badjelasas dušše vuovdás olbmo garuhusa ja heajos lihku snielisvuođastis.
Gáldut sáhttet leat maiddái jávrriid botnis, goas dat sáhttet dálvit dagahit jikŋii rutniid. Dálvit stuorra gáldut bissot suttisin ja muohttaga vuollái báhcán gáldut sáhttet leat váralaččat sihke bohccuide ja olbmuide. Suomas leat ollu gáldut ja Lappis erenoamáš ollu. Vuođđokárttaide leat merkejuvvon badjel 20 000 gáldu. Máŋggat gáldut leat jávkan ee. geainnuid ráhkadeami dihte.
