Máihli ja álus
Giđđat lea muoras ja rissiin bárkku vuolde máihli ja álus. Állosa sáhttá faskut ja borrat ja máihli golgá jos beassi ráigá.
T. I. Itkonena muitalusaid mielde Nuorta-Lappis čohkkejedje ovdal valjis máihlli dálvit njeidojuvvon sogiid guottogeažiin, maidda gohppojuvvui giđđat gohpi. Máihlli sáhtii golggahit maiddái šaddi murrii buvkogežiin sárggastuvvon cázus. Máihlečohkken álggii cuoŋománu loahpas ja bistii geassemánu gaskkamuddui ja dat lei nissonolbmuid ja mánáid bargu. Máihlli sáhtii juhkat nuvván muhto das sáhtii maiddái vuoššat máli dahje suohkada, go lasihii dasa jáffuid.
Gáfe ja deaja sadjásaččat
Káffe šattai dábáleabbon ja dábáleabbon Eurohpás 1600-logus borgguheami leavvama oktavuođas. 1700- ja 1800-logus káffii ásahuvvojedje moanat gielddut gávpepolitihkalaš sivaid dihte. Sođiid áigge káffe lei gaskkohagaid muddejuvvon. Káfiid joatkkan dahje buhttehussan geavahedje Suomas dábálepmosit sigora dahje gordojuvvon gortni. Davvin geavahedje erenoamážit soagis šaddi Báhkkečáná. Seamma ulbmilii sáhttet geavahit maiddái horpmá, vuodjarási ja gáddeguoitta ruohttasiid. Erenoamážit teadjaváibmilis nuortalaččat ávnnastedje čánáid teadjamateriálan. Teaja gohčodedje ng. “čátnáteadjan”. Eará sajis Suomas čánás vuššojuvvon teaja gohčodedje “čáihneteadjan”.
Báhkkečátná lea mieskadeaddjiguoppar, man deaivá erenoamážit soagis muhto maiddái eará lastamuorain. Dat njoammu lastamuoraid ruŋgguid vihkáduvvansajiide dábálaččat čakčat muhto dávjá dan deaivá maiddái buolašluoddanemiin. Báhkkečátná mieskada dušše ealli muora. Ieš iđuseatnit ahtanuššet easkka muora jápmima maŋŋá ja dat čohkiidit bárkku ja muorraávdnasa gaskii. Báhkkečátná goddá muora dábálaččat 5–7 jagis. Čáná dagahan bullji lea hámi dáfus eahpemearálaš, ráhkadusa dáfus mollái ja ivnni dáfus čohkkesruškat dahje measta smurtačáhppat. Báhkkečátná lea dábálaš miehtá Suoma, iige dan sáhte sehkket eará čánáide. Dat mieskada soahkevuvddiid erenoamážit davvin.
Báhkkečáná geavaheapmi olbmo dárbbuide dovdojuvvo viidát davvimáilmmi soahkeguovlluin. Dan dálkkasin geavaheami ruohttasat leat várra nuortan, Sibirjjás ja Kiinnás. Dát geavahanvuohki lea oahpis maiddái Japána álgoálbmoga ainuid gaskkas Hokkaido sullos Davvi-Japánas. Ruošša ja nuortaeurohpálaš álbmotdálkunvieruin čátnájuhkosiin ja -cohkodagain leat dálkkodan máŋggalágan dávddaid, omd. čoavjeborrasa ja liikeváttuid. Čánás leat valjis antioksidánttat ja olbmo buorredili gáhttejeaddji eará ávnnasoasit. Čátnájuhkosa leat fuobmán nannet immunitehta dahjege organismma suddjennávccaid buohcuvuođaid vuostá. Danin čánás lea šaddan dáid jagiid bivnnuhis teadjamateriála, biebmolassi ja luonddudálkkas.
Čánáid galgá čoaggit dušše ealli muoras, vai dan beaktoávdnasat váikkuhivčče. Čátná galgá luvvejuvvot várrugasat ja nu, ahte luvven ii olus čuoze murrii. Sámiid ruovttuguovllus bullječáná oažžu čoaggit uhccánnaš iežas atnui stáhtaeatnamiin earret álbmot- ja luonddumehciid. Eará sajis riikkas čoaggima várás galgá leat eanaeaiggáda lohpi, eaige lobit mieđihuvvo luonddusuodjalanguovlluide.
Čátná millejuvvo anu várás. Dan gánnáha smávvet ja millet varasnaga ja dimisin ja goikadit dasto čátnámoaluid steanželihtis. Čánáid sáhttá millet ovdamearkka dihte káffe- dahje gordnemilluin. Goikaduvvon ja millejuvvon čánáid sáhttá vurkkodit áibmojeahkki lássaburkkes dahje báberseahkas. Čátnájugus ráhkaduvvo nu, ahte vuššojuvvojit millejuvvon čánát čázis ja láivuduvvo ja njálguduvvo dasto jugus dárbbu mielde. Čátnájuhkosa smáhkka sulastahttá muhtun muddui káfe dahje teaja. Čátná aniha maiddái eará borramušaide, omd. máliide ja milk shake -juhkosiidda. Sáhtát lasihastit čáná omd. biergomállái: dat addá lipmii hui álbmás, čohkkes ivnni!
Fuom! Čáná ii galgga geavahit oktanaga antibiohtaiguin. Dat, geain lea guopparallergiija, eai galgga geavahit čáná.
